We are the champions!

14. prosince 2014 v 16:24 | Kenzi |  Něco z mého života
Encouraging volleyball cheers <3Musím přiznat, že jsem na blog zapomněla. Dopisovala jsem písemky a spousta se jich taky psala. Moje myšlení patřilo především volejbalu a soustředění, proto dnes čekejte jeden z nudných deníčků. Jsem utahaná jako pes a nic klidného mě nenapadá.
Asi bych měla tedy začít. Ze čtvrtku na pátek bylo soustředění scholi, kde zpívám. Ve čtvrtek se asi dvě hodiny hrálo, pak se šlo na úžasnou adoraci do kostela a nakonec se hráli aktivity. Náš tým ve složení dva zpěvy a jedna baskytarystka vyhrálo. Hodně jsme se nasmáli, obzvlášť když jeden klučina měl předvést pantomimou odstředěné mléko. Když na mě padla pantomima, předváděla jsem ples v opeře. Za to mě pochválili. V pátek se stávalo v sedm, abychom byli v osm připraveni na práci. Nazkoušeli jsme nová ordinária a pak ještě několik krásných písniček. Bylo to opravdu hodně náročné, jelikož od osmi hodin do pěti se zpívalo a hrálo. Ale taky pak půjde na mších vidět kus práce. Jsem moc hrdá, kolik se toho stihlo. Na večer nás pozval školní spirituál na pizzu. Nasmáli jsme se a dělali trošku více hluku, než se mělo, ale lidé to snad pochopili.
A dnes? Dnes byl velký den, jelikož se jelo do Havlíčkova Brodu na zápas. Naše prokletí je, že první zápas vždycky projedeme, což je škoda, jelikož zrovna ten tým se porazit dal celkem dobře. Ale jak jsem zmínila, je to naše prokletí. Jelikož hrají pouze tři týmy, hraje se na tři vítězné. Druhý zápas byl na prášky! První set se nám nepodařilo ukořistit. Zato následující dva ano! Bohužel čtvrtý set se nepodařil, tak jak měl, jelikož nám utekly ze začátku o deset bodů. Nakonec se nám ale povedlo celkem slušně dorovnat na 25:20. A pak to přišlo! Time break! Který jsme vyhrály 15:8! Taková radost! Nadšení! Po tak dlouhé době jsme se všechny chytly kolem ramen a začaly skákat do kruhu a řvát "hej!". Tenhle pocit je k nezaplacení. Mám opravdu velkou radost, že se nám povedlo vyhrát. Že jsme dokázaly, že nás tým dokáže vyhrát! Že za to stojíme a máme na výhru!

Omluvte mě, ale jsem opravdu zmordovaná. Už se těším, až si zalehnu do postele a usnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katie Katie | Web | 22. prosince 2014 v 12:10 | Reagovat

No jo písemky na nikoho nepočkají. =)
Je vidět, že si užíváš samou zábavu. K výhře vám gratuluji a to vaše prokletí snad jednou zlomíte. =)

2 Hay. Hay. | Web | 23. prosince 2014 v 0:41 | Reagovat

Vyzerá to tak, že sa ti darí. Hádam už aspoň dobre papáš. Vieš, že potrebuješ energiu a silu na to, aby si im nakopala zadky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama