I&Her- Our Dreams 4.dil

2. září 2013 v 18:33 | Kenzi |  I&Her- Our Dreams
Celkem dlouho mi trvalo, než jsem přidala aspoň něco jiného než deníček. Na další díl ale bude asi velká čekačka, protože nemám nic předepsaného a začala škola, takže nwm nwm, ale budu se fakt moc snažit, jelikož mě šíleně baví psát a ve škole je volitelný předmět tvůřčí psaní a já taky zase valím tolik věcí a prostě aaa!! :D
Očekávejte menší informační článek o mé tvorbě, protože nenávidím, jak píšu díly.! :D
Nevím co ktomuhle dílu napsat, snad ať se vám líbí a přeji vám hodně štěstí v novém školním roce! :) Vaše praštěná Kenzi :*


"Mě čeká několik hodin práce v ateliéru a budu se snažit taky něco po dlouhé době napsat. Na oběd si zaskočím na čínu. Budeš chtít donést taky?" Vanessa kývla. V klidu a míru jsme posnídaly svoji misku müsli a já se musela jít převléct z pyžama do něčeho, v čem bych mohla vyjít mezi lidi.
Po cestě jsem se zastavila v kavárně, vzala si makronky a expreso a s usrkáváním horké kávy se dostala až do atelieru.
K psaní nezbyl čas, a jelikož se blížil čas, kdy se měla vracet Vanessa, zabalila jsem to v atelieru. Cestou jsem tedy skočila pro slibovanou čínu a rázným krokem si to šla k bytu.
"No a já si říkala, kde jsi!" křikla na mě Vanessa, už když jsem otevřela dveře. "Nesu jídlo!" Nadšeně se ke mně vrhla a společně jsme si sedly k televizi a snědly u ní jídlo. "Tak jak ses měla?" ptala jsem se s plnou pusou. Znělo to spíše jako nějaké huhlání, ale Vanessa byla zvyklá a věděla, co říkám. "Jo, dobrý. Dokončuju pomalu novou skladbu. Pak ti ji klidně zahraju," usmála se a dojedla poslední zbytek jídla. Já ještě dalších dvacet minut huhlala s plnou pusou jídla. "Co budeme dělat! Já se šíleně nudím!" Nervozně jsem pochodovala po obýváku a pískala si. "Proč si nezajdeš do tělocvičny? se divím, že tam už dávno nejsi. Možná půjdu s tebou." Vystřelila jsme do pozoru a ihned začala hledat sportovní tašku, boty, sportovní oblečení a flašku s vodou. Přibyl tam i hřeben a nějaká ta gumička. "Tak deš?" Vanessa vykoukla ze své obří šatny, celá rozdrbaná a posmutnělá. "Když já nevím, kam přišly tenisky," řekla smutně a šla ke mně. "Podívám se já!" Dobře jsem ji znala, a když bylo mým přáním, aby se šlo do tělocvičny, posilovny nebo fitka, obvykle si našla nějakou výmluvu, aby nemusela jít.
Všude bylo vše poskládáno a zavěšeno na ramínkách, boty poskládané podle barev hezky úhledně vedle sebe v poličkách, ze kterých udělala botník. "A podívejme, co tu leží!" Tenisky byly samozřejmě v šatníku, ale nebyly vidět. Byly přehozené šátkem. "Ale co tam budu dělat. Ty tam budeš cvičit a já…" nedokončila a já jí skočila do řeči: "Budeš si v duchu známkovat chlapy, jako to děláš, i když náhodou cvičíš," řekla jsem jí a protočila panenky. Sklíčeně si vzala tašku, naskládala tam boty, oblečení, pití a všelicos, co Vanessa s sebou nosí. Jelikož mě Vanessa za tu dobu, co spolu kamarádíme, což je od šesté třídy, naučila, že o sebe musím pečovat a dělat všechno proto, abych se snažila v každé situaci vypadat jako moje pohlaví, což v šesté třídě nebylo tak jasné. Takže i teď, než se vyšlo, musela jsem zajít do koupelny a nanesla na řasy pro jistotu voděodolnou řasenku. Nikdo by nechtěl přeci vidět holku s rozteklou řasenkou pod očima.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lara Lara | Web | 2. září 2013 v 19:26 | Reagovat

Miluju tuhle povídku, nevím proč, ale něčím mě chytla :) už se neuvěřitelně moc těším na další díl :)

2 Luciiy. Luciiy. | Web | 2. září 2013 v 21:34 | Reagovat

moc pěkné:)

3 pajilinqa pajilinqa | Web | 2. září 2013 v 21:38 | Reagovat

Skvělá povídka, už se těším na další díl :3 :)

4 Kath Kath | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 22:37 | Reagovat

Bezva díl, přidej další ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama