Different- 4.díl

6. června 2013 v 13:00 | Kenzi |  Different
Takže další díl je na světe. Je dlší, protože kdybych to usekla asi někde v půlce, bylo by to takové nic moc. Takhle se mi to líbí víc. Konec je takový tajemný, ale není to takové, jak jsem chtěla. Ovšem příběh mě nehorázně baví a píšu díly vždy, když mám čas. Jelikož zase přednastavuji, asi buď budu sedět ve škole nebo budu už chodit po městě a čekat na autobus. Tak doufám, že se bude díl líbit. :)

"Sakra co to mělo být?!" vyjekal Cordelie, když už byly u Bo. "To bych spíš měla říkat já," šeptla tiše Bo. "Já vím, ale tohle se mi ještě nikdy nestalo a to tu žiju od narození!" vyváděla Cordelie. "Jdeme radši pracovat na tom projektu. Nebo už pojedeš domů?" ptala se Bo. "Asi ti tady nechám polovinu knížek, abys měla co dělat a pojedu. Naši budou už beztak strachy bez sebe." Řekla. Na stůl položila asi pět tlustých i tenkých knih, rozloučila se s Bo a odjela domů. "Tak se do toho dáme…," řekla si pro sebe Bo a začetla se do jedné z knih. Najednou uslyšela zavytí blízko domu. Samým leknutím nadskočila. Popadla mobil a našla číslo na Tricka. "Hlasová schránka! Sakra Tricku!" Opravdu teď nechtěla být sama v domě, kde na ni z každého rohu koukají černé oči vycpaných hlav zvířat. Vyběhla schody do svého pokoje a zabouchla dveře. Znovu se ponořila do knih. Zkusila ještě jednou zavolat Trickovi, ale zase ta hlasová schránka. Ozvalo se další zavytí. Tentokrát se Bo zdálo, že přichází z pod okna. Zvedla se z postele a došla k oknu. Pootevřela je a opatrně vykoukla, jako by měla obavy, že ten vlk vyskočí a ukousne ji hlavu. Měla pravdu, pod oknem doopravdy stálo něco psovitého původu, ale nebyl to ten vlk, kterého potkaly na cestě. Nebyl mu ani trochu podobný. Byl to vlastně pes, trochu větší, ale žádný vlk to nebyl. Zavřela tedy okno a vrátila se ke své původní činnosti. Vzala jednu z knih a začetla se do ní. K jejímu údivu objevila další zmínku o vlcích. Někteří z místních obyvatel věří, že ve Wolf Springs a okolních městech a vesnicích se potulují obrovští vlci, kteří útočí bezdůvodně na lidi. Podle obyvatel, kteří tu žijí už od narození tvrdí, že se potulují po horách Ozark a nešťastně bloudí kolem lidských stavení a čekají, kdy někdo vyjde ven, aby ho mohli zabít. Jeden místní stařík nám dokonce pověděl, že se mu něco podobného přihodilo. "Bylo již pozdě večer a já slyšel na dvorku štěkání, občasné zavytí a dusot tlap na verandě. Vzal sem pušku a šel se podívat, co to je. Doufal jsem, že to bude jen náš pes, který se utrhl z provazu. Hned když jsem otevřel dveře na dvorek, vycenil na mě své zuby obrovský vlk a už se po mě rozeběhl. Včas sem vystřelil a naštěstí vyvázl jen z lehkým škrábnutím. Když jsem poté zkoumal škody, našel jsem našeho psa mrtvého," vyprávěl nám onen stařík. Ovšem nevíme, jestli to bylo skutečné, nebo si to vymyslel. Nic podobného se poté nestalo a my si to nedokážeme vysvětlit. Někteří mu uvěřili, jiní zase ne, že vlci se k lidskému obydlí nepřiblíží.
Bylo již pozdě, když Bo ulehala ke spánku. Pomalu zavřela oči a propadla říši snů. Ťap, ťáp… Zavytí, výstřel a smutné zakňučení…
Ráno na ni čekal dědeček z připravenou kávou a koláči. "Tak jak ses tu měla?" zeptal se jí hned, když vešla do kuchyně. "Ale jo, dalo se to. Až na to, že večer tu chodil nějaký pes. Vlk to nebyl, to vím zcela jistě, takže se nemusíš bát. Někomu prostě utekl pes a chodil nám po zahradě. Nic víc. Taky tady byla Cordelie, moje spolužačka z dějepisu. Máme spolu projekt do dějepisu, tak jsme se tomu věnovaly." O jejich setkání s velkým vlkem se raději nesvěřovala. Určitě by dostala vyhubováno, co jezdí po večerech lesem. "Trick je tady!" řekla nadšeně a hnala se ke dveřím s kávou, kterou mu vždycky dědeček připravil. Vzala batoh, rozloučila se a z hrnkem kávy vyběhla ven. "Co tak hr?" ptal se Trick. "Musela jsem pryč, jinak bych něco prozradila," mrkla na něho a zasmála se. Galantně ji podržel dveře od auta a pak je zase zavřel. Obešel auto a nasedl na místo řidiče. "Mě to tajemství řekneš?" zeptal se. "Pokud to neřekneš dědovi…," zasmála se. Kývl na souhlas a dala se do vyprávění: "Jely jsme s Cordelii z knihovny, no byla už tma a ona mě vezla domů. Na cestě prudce zabrzdila, protože nám do cesty vběhl obrovský vlk! Vycenil zuby a blížil se k našemu autu. Pak se zarazil a odběhl do lesa, pak se ozvalo dlouhé zavytí." Trick na ni koukal, jako by spadla z višně. "Vlvi se nikdy neodvážili jít až k cestě…," řekl tiše. Bo se zdálo, že on toho ví víc, než si jen ona myslí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Lara ♥Lara | Web | 6. června 2013 v 17:43 | Reagovat

Tak tenhle díl se mi moc líbil, úžasně napsané :) Těším se na další :)

2 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 6. června 2013 v 19:11 | Reagovat

Tenhle se mi líbil, snad jeden z tvých nejlepších. :)

3 Chucky Chucky | Web | 26. října 2013 v 14:46 | Reagovat

Že on (Trick) je vlkodlak? :D Nebo, aspoň mám takový pocit, ale nejspíš se pletu.. Byl to skvělý díl a jsém ráda, že je delší :)

4 Kath Kath | E-mail | Web | 2. ledna 2014 v 19:26 | Reagovat

Brr, úplně se bojím!!! A vůbec nevadí, že je delší ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama